Trulečník

Skupiny si rozdělte před rozstřelem — napište tři jména do losovačky a ta každému přiřadí jednu skupinu. Přiřazení platí na celou hru a už se nemění. Hráči se střídají podle pořadí skupin (první A, pak B a poslední C) a hráč se skupinou A rozstřeluje. Samotné skupiny koulí jsou rovnocenné a pořadí na tahu rozděluje náhoda — los je tedy férový.

V původní hře se skupina „získávala" až potopením první koule, což vedlo k nejasnostem. My ji přidělujeme dopředu — je to jednoznačné.

Platný šťouch má dvě podmínky. Bílá musí nejdřív zasáhnout některou soupeřovu kouli — je jedno kterou. A po tomto zásahu musí buď nějaká koule padnout, nebo se aspoň jedna koule dotknout mantinelu. Když bílá trefí jako první tvoji vlastní kouli, nebo se po zásahu nestane ani jedno z toho, je to faul.

U obou těchto faulů bílá zůstává ležet, kde je — soupeř, který hraje po tobě, si ji nebere do ruky, ale má dva šťouchy: prvním si obvykle rozehraje bílou do lepší pozice, klidně ale může rovnou potápět. Jak přesně dva šťouchy fungují, popisuje Trest za faul.

Stane se. Tvoje potopená koule zůstává dole — právě jsi si ublížil sám a navíc jsi pomohl předchozímu hráči v pořadí skupin: díky tobě se mu vrací jedna jeho koule do hry, pokud nějakou potopenou má. Počítá se čistě pořadí skupin, i když je tento hráč zrovna vyřazený — touhle vrácenou koulí se rovnou vrací zpátky do hry. Vrácená koule se pokládá na zadní značku.

Potopení vlastní koule ti vždy končí tah — i kdybys stejným šťouchem potopil i soupeřovu kouli. V takovém případě tvoje koule i tak zůstává dole a soupeři se navíc vrací ta jeho koule, kterou jsi právě potopil.

Pokud šťouch nebyl zároveň faul, bílá zůstává ležet a normálně hraje další hráč v pořadí. Když faul byl (třeba jsi potopil i bílou), vracení koulí proběhne úplně stejně a k tomu se přidá běžný trest za faul.

Trest za faul se řídí tím, kde skončí bílá koule. („Následující hráč" je vždy další žijící hráč v pořadí skupin; vlastní trest má jen nepovedený rozstřel.)

Bílá skončila mimo hrací plochu — spadla do kapsy, nebo sletěla ze stolu. Následující hráč dostává bílou do ruky a položí ji, kam chce (po potopení bílé při rozstřelu jen za čáru). Úplně stejně se trestá vyražení číslované koule ze stolu — vyražená koule se navíc vrací na zadní značku.

Bílá zůstala na stole — žádný kontakt, první kontakt s vlastní koulí, nebo se po kontaktu nic nepotopilo ani se žádná koule nedotkla mantinelu. Bílá zůstává, kde leží, a následující hráč má dva šťouchy.

Dva šťouchy fungují takhle: první šťouch je osvobozený od podmínek platného šťouchu — smíš bílou jen rozehrát do lepší pozice, nic netrefit ani nepotopit, a faul to není. Když prvním šťouchem rovnou legálně potopíš soupeřovu kouli, hraješ normálně dál — druhý šťouch propadá, do dalších šťouchů se nepřenáší. Ostatní fauly (potopená bílá, koule vyražená ze stolu, dvojitý zásah…) platí i pro první šťouch a potopení vlastní koule ti i tady končí tah — v obou případech o druhý šťouch přicházíš.

Faulem se nikomu nevrací žádná koule z kapsy — číslované koule potopené faulovaným šťouchem zůstávají dole. Z kapes se koule vrací výhradně podle pravidla Když spadne tvoje vlastní koule — a to platí i tehdy, když byl šťouch zároveň faul.

Vrácená koule se pokládá na zadní značku (foot spot). Když je obsazená, položí se těsně za ni na podélné ose směrem k zadnímu mantinelu, na první volné místo.

Jsi ze hry ve chvíli, kdy máš na stole nula vlastních koulí. Koule potopené jedním šťouchem se počítají naráz — nejdřív se dohraje šťouch, teprve pak se vyhodnotí, kdo skončil. Platí to i pro tebe: když si sám potopíš svou poslední kouli, končíš — i kdyby sis ji „podřízl" vlastním tágem.

Šťouch se vyhodnocuje v pevném pořadí: nejdřív dopadnou koule, pak se na stůl položí vrácené koule, a teprve nakonec se kontroluje vyřazení a vítězství.

Příklad: hráč A je vyřazený a hráč B jedním šťouchem potopí svou poslední kouli i poslední kouli hráče C. Koule hráče C se vrací na stůl (spadla spolu s vlastní koulí hráče B), hráč A dostává jednu svou kouli zpět (B si potopil vlastní) — a teprve teď se počítá stav: B je bez koulí a vypadává, A i C mají po jedné kouli a hra pokračuje. Na tahu je C, další žijící hráč po B.

Jakmile po dohraném šťouchu (včetně položení vrácených koulí) zůstane s vlastními koulemi na stole jediný hráč, okamžitě vyhrává. Nemusí už nic dohrávat.

Když jediným šťouchem potopíš poslední koule všech soupeřů naráz a žádnou svoji, vyhráváš — na stole zůstaly jen tvoje koule. (Kdyby přitom spadla i tvoje vlastní, platí pravidlo Když spadne tvoje vlastní koule a hraje se dál.)

Po šťouchu spočítej hráče, kterým zůstala aspoň jedna vlastní koule. Zůstane-li jeden, vyhrává. Zůstanou-li dva a víc, hra pokračuje: vyřazení jsou (prozatím) ze hry a tah jde na dalšího žijícího hráče v pořadí skupin. Ty pokračuješ v tahu jen tehdy, když byl šťouch platný, potopil aspoň jednu soupeřovu kouli a žádnou tvoji vlastní.

Když se všichni tři shodnou, že se hra nikam nehne (třeba samé bezpečné šťouchy dokola), nechte znovu postavit. Nový rozstřel má další hráč v pořadí skupin po tom, kdo rozstřeloval naposledy. Skupiny zůstávají stejné.

Žádné „získávání" skupiny potopením první koule. Losuje se před rozstřelem a platí na celou hru.

Potopená vlastní koule zůstává dole, tvůj tah vždy končí a předchozímu hráči v pořadí skupin se vrací jedna koule do hry.

Sjednotili jsme trest za faul podle bílé: když opustí hrací plochu (nebo vyrazíš ze stolu číslovanou kouli), dostává následující hráč bílou do ruky; když bílá zůstane na stole, má dva šťouchy. Vlastní trest má jen nepovedený rozstřel. Faul sám o sobě žádnou kouli z kapsy nevrací.

Koule z jednoho šťouchu padají naráz; rozhoduje výsledný stav stolu. Kdo smete všechny soupeře, vyhrává.